Výlet do neznáma // 9.

27. srpna 2018 v 21:12 | Mramorka |  Povídky
Trvalo mi dost dlouho než to zabralo. Jak jinak, nikdy na mě tyhle věci nepůsobily. Otevřela jsem oči a byla jsem v úplně bílé místnosti. Za mnou ani přede mnou se neobjevoval stín, absolutně jsem netušila, kde jsem. Byla jsem zmatená a to silně. Šla jsem rovně - a pořád všude bílo.
"Glynn? Jsi tady?" S nadějí že se něco dozvím, jsem hlasitě zvolala. Odpověď žádná. Nic.
Procházela jsem se dál, a řvala její jméno, opravdu mi to už nahánělo strach.
"Jsi to ty Rebenne? Jak ses zde ocitla?"přiběhla Glynn v bílém hadru a čistá.
"Poslali mě sem rarachové, že tě osvobodím a budeme žít zase jako dřív! Jsem tak šťastná!"Začala jsem v objetí s Glynn neskutečně moc plakat, že jí vidím. Bylo to tak emotivní.
"Rebenne! To ne.... to nemůžeš!!!Jaks...?"upadla na zem a brečela.
Začala jsem to možná chápat. Nejsem na návštěvě, ale navždy na druhé straně v nebi.
"Víš, Rebenne, nevím co ti provedli, ale odtud se už v životě nemůžeš vrátit. Jsi ve světě mrtvých, a zřejmě tě sem poslali, aby tě zabili!" vstala Glynn a vysvětlovala mi oč se jedná.
Bylo mi tak úzko, divně...Zabili mě záměrně, raraši pitomí! Já věděla, že se jim nedá věřit.
"Rebenne, pojď ukážu ti tvůj pokoj a vše co tu najdeš. Já tu našla i pratetičku Fren von Honkenstein. Není to tu tak špatné, jak se ti může zdát."
"Asi máš pravdu, ale mé pocity zabije opravdu jen čas."
"Pojď si sem sednout, všechno mi povíš, co jsi zažila potom, co jsem odešla na druhou stranu."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolik tu mám zbloudilých duší?

Toliiik --------->

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama