Ale opravdu.
K čemu tam být? Přijde mi, že výhodami jsou maximálně to, že je člověk viditelný na hlavní stránce blog.cz a taky to, že se tam objevuje spousty namyšlených človíčku, kteří si to nezaslouží. Né fakt, některý blogy se nedají číst, nemá to ani pointu ani nic. Myslím si, že pro přijetí udělali všechno, chtěli dodržovat podmínky, držet se pravidel, aby se vyskytli na hlavní straně.
Rozhodně nechci aby tento článek působil jako jedna velká závist, to určitě ne. Ba naopak, jsem ráda, že mě tam nepřijali. Měla jsem už dost blogů, u 3 jsem to zkusila, vše jsem splnila ale houby. Nic. Žádná odezva, asi jsem nebyla dostatečně mainstream v blogovém světě. Byla jsem z toho trochu špatná, protože jsem chtěla návštěvnost - naivita 14 leté holky no. Je to pár let zpátky, ale jsem štastná, že tam nejsem. Dokážu se zviditelnit i jinak než přes vystavení mého blogu a článku na hlavní straně. Jsem raději, když mám lidi kolem sebe, blízké lidi co to čtou, nebo i fajn lidi, kterým jsem něco napsala na blog, a vlastně tím i komunikujeme.
Baví mě nebýt členkou autorského klubu. Člověk by se musel něčeho držet a já pravidla nerada, jsem ráda, že můžu být svině a psát si co chci. Vyžívám se v tom. Je fakt, že se to možná po 5 letech krapet změnilo ale já jsem ráda sama sebou. Sakra to zní jako kdybych byla namyšlená. Neee sakra. Já radši jdu.
Lovu zdar!
K čemu tam být? Přijde mi, že výhodami jsou maximálně to, že je člověk viditelný na hlavní stránce blog.cz a taky to, že se tam objevuje spousty namyšlených človíčku, kteří si to nezaslouží. Né fakt, některý blogy se nedají číst, nemá to ani pointu ani nic. Myslím si, že pro přijetí udělali všechno, chtěli dodržovat podmínky, držet se pravidel, aby se vyskytli na hlavní straně.
Rozhodně nechci aby tento článek působil jako jedna velká závist, to určitě ne. Ba naopak, jsem ráda, že mě tam nepřijali. Měla jsem už dost blogů, u 3 jsem to zkusila, vše jsem splnila ale houby. Nic. Žádná odezva, asi jsem nebyla dostatečně mainstream v blogovém světě. Byla jsem z toho trochu špatná, protože jsem chtěla návštěvnost - naivita 14 leté holky no. Je to pár let zpátky, ale jsem štastná, že tam nejsem. Dokážu se zviditelnit i jinak než přes vystavení mého blogu a článku na hlavní straně. Jsem raději, když mám lidi kolem sebe, blízké lidi co to čtou, nebo i fajn lidi, kterým jsem něco napsala na blog, a vlastně tím i komunikujeme.
Baví mě nebýt členkou autorského klubu. Člověk by se musel něčeho držet a já pravidla nerada, jsem ráda, že můžu být svině a psát si co chci. Vyžívám se v tom. Je fakt, že se to možná po 5 letech krapet změnilo ale já jsem ráda sama sebou. Sakra to zní jako kdybych byla namyšlená. Neee sakra. Já radši jdu.
Lovu zdar!





