Prosinec 2016

Autorský klub je na nic

28. prosince 2016 v 7:30 | Kýta |  Úvahy
Ale opravdu.

K čemu tam být? Přijde mi, že výhodami jsou maximálně to, že je člověk viditelný na hlavní stránce blog.cz a taky to, že se tam objevuje spousty namyšlených človíčku, kteří si to nezaslouží. Né fakt, některý blogy se nedají číst, nemá to ani pointu ani nic. Myslím si, že pro přijetí udělali všechno, chtěli dodržovat podmínky, držet se pravidel, aby se vyskytli na hlavní straně.
Rozhodně nechci aby tento článek působil jako jedna velká závist, to určitě ne. Ba naopak, jsem ráda, že mě tam nepřijali. Měla jsem už dost blogů, u 3 jsem to zkusila, vše jsem splnila ale houby. Nic. Žádná odezva, asi jsem nebyla dostatečně mainstream v blogovém světě. Byla jsem z toho trochu špatná, protože jsem chtěla návštěvnost - naivita 14 leté holky no. Je to pár let zpátky, ale jsem štastná, že tam nejsem. Dokážu se zviditelnit i jinak než přes vystavení mého blogu a článku na hlavní straně. Jsem raději, když mám lidi kolem sebe, blízké lidi co to čtou, nebo i fajn lidi, kterým jsem něco napsala na blog, a vlastně tím i komunikujeme.

Baví mě nebýt členkou autorského klubu. Člověk by se musel něčeho držet a já pravidla nerada, jsem ráda, že můžu být svině a psát si co chci. Vyžívám se v tom. Je fakt, že se to možná po 5 letech krapet změnilo ale já jsem ráda sama sebou. Sakra to zní jako kdybych byla namyšlená. Neee sakra. Já radši jdu.

Lovu zdar!

Alkohol zachraňuje

27. prosince 2016 v 12:42 | Masíčková paní |  Úvahy
Jednoho krásného slunného dne nám paní profesorka na praxích vyprávěla, jak je alkohol vlastně fajn. A já jen wtf. Když vám radí profesorka, abyste pili je trochu zvláštní, ale tak víte co, mně je to šumák, já piju i bez toho. Vyprávěla nám, že alkohol (ethanol) působí v těle jako vazodilatancium. Pro objasnění normálních lidí, kteří se nevyskytují ve zdravotnictví, vazodilatancia jsou léky na rozšíření cév, když má někdo anémie, anginu pectoris a tak, tak je to supr to mít u sebe.

Žila byla jedna paní hospodská Helena, která na Nový rok zrovna sloužila. S touto dlouhou službou mezi vožralými hulváty, tučným jídlem všude kolem sebe se musela smířit. Jinak by svou rodinu neuživila. Měla v sobě šestého panáka rumu a najednou jí začalo být divně. Vůbec ne od žaludku, sice snědla několik brambůrků, hranolek s kečupem a popkornu, ale maximálně jí bylo nevolno, zvracení ne. Začalo to tíživou dušnou bolestí na hrudníku, začala se svírat. Už se neudržela na nohou a flákla sebou. Všichni místní chlapi čuměli, ale jeden rváč se šel podívat co se děje. Helena měla bílý obličej až skoro do modra, téměř nedýchala. I hned volal záchranku a podal jí pivo, aby se napila, protože si myslel, že se jen dusí. Heleně bylo lépe po pár minutách co se napila píva. Přijela záchranka a už jí nebylo tak špatně, ale přesto ji odvezli. Díky několika vyšetřením, kterými si musela H. projít, se prokázalo, že prodělala infarkt myokardu, a že jí to pivo vlastně zachránilo život. Céva v srdci se stala průchozí, ale stejně H. museli předepsat prášky, kdyby se to opakovalo. Jo, hospodský to nemají jednoduchý, ale kdyby vám bylo blbě od srdce, dejte si chlast. Pamatujte ale, že ne všechen alkohol může pomáhat, a hodně ho i škodí.

Kdybych se rozhodla jinak

27. prosince 2016 v 0:02 | Kýta |  Úvahy
... tak nejsem tam, kde jsem.

Je mnoho činů, věcí i případů, díky kterým bych život měla úplně jinak.
Kdybych se neodstěhovala k otci, jsem bezdomovkyně.
Kdybych řekla ne, nehraju 11 let na strunný nástroj.
Kdybych nepotkala v orchestru jednoho fajn kluka, nemám žádný trvalý vztah.
Kdybych se nenarodila, všem by bylo líp.
Kdybych nebyla talentovaná, rodiče by ušetřili.
Kdybych uměla noty a septakordy, jsem na konzervatoři.
Kdybych.
Kdybych..
Kdybych...
Kdybych....

Je toho dost, ale měli bychom si uvědomovat vlastního rozhodnutí, jinak na to můžeme doplatit a následně litovat.
Lovu zdar!

Jsem divná

26. prosince 2016 v 23:53 | K. |  Deník
... a vím to.

Stalo se vám někdy, že jste šli po ulici a někdo po vás zíral jak na strašidlo? Nebo seděli jste v metru/autobuse/vlaku, četli si a důchodci nechápavě koukali? Vítejte ve světě nevítaných lidí, co sem podle druhých často nepatří. Né fakt, nic si z toho nedělejte. Já i přes své nedokonalé Já si stojím za svým - čtu si, nevnímám okolí a když vidím stařenku pustím jí sednout. Není to normální chování? Já myslím, že ano. Stařenka poděkuje, ale civí na mě ještě celou cestu. To čuměla, že jsem jí pustila sednout jediná ze všech, když mladíci s chlastem v rukou a samou srandou také čuměli. No jo, dnešní doba je taková, že člověk ani neví co je to slušnost, a vychování. Cožpak se nemá pouštět sednout? Nebo se oblékat dle vlastního uvážení? Mnoho lidí zůstává v minulosti, a sere mě to. Extravagance se v dnešní době řeší natolik, že se určití lidé straní od lidí s dredy a tak.
Sakra.
Zůstante sami sebou, neohlížejte se na druhé, zde jste tu protože to osud tak nastavil. Nic s tim nenaděláte, maximálně se můžete zabít, tím ulevíte nejen sobě ale mnohdy i druhým. Největší ironie na tomhle všem je ta, že jsem zdravotnice a nesmim mít na praxích obarvený vlasy, heh. DISKRIMINACE!
Né vážně mě to někdy dokáže nasrat. Jindy se nad tím povznesu a je mi to u zadku. Tak. At žijou vycpávková slova, v těch se tu vyžívám, jak jste si mohli všimnout.
Že bych napsala další nicneříkající článek? Uvidíme, mam psací náladu, tak třeba sem tam se tu něco objeví.


Vypadly mi oči skoro z důlku

26. prosince 2016 v 23:28 | K. |  Deník
Hojda!
Tak jo, žádnej úvod ani smysl tento článek nemá, ale přesto mám nutkání ho napsat. Tož, věřili byste tomu, že by někdo četl vůbec můj blog? Mam úplně odlišný život než vy ostatní. Neslavim vánoce, nemam ráda tolik věcí co jsou mainstream. Třeba vánoce. Neva. Tak to by byl asi úvod o ničem. To by mě češtinářka hnala, teda ale!
Když jsem se s přítelem podívala po dlouhé době na svůj blog, bylo to jako kdybych spatřila nadpřirozenou bytost. Ne, kecam, jen mi přišlo divných 14 komentářů v předchozím článku. CREEPY, isnt it? No, prostě faaakt hustý. I přes kritiku jsem moc ráda, že si to vůbec někdo přečetl a doufám, že se tyhle neskutečný věci budou dít častěji. Kritikou se člověk posouvá dál, budu úspěšná, heh. Fakt netuším, protože jsem na blog.cz od napsání článku nebyla, jak mohlo tolik lidí přijít na mou existenci? Že bych se objevila na hlavní stránce blog.cz? A nebo si ze mě nekdo vystřelil? Páč já nwm. Né že by mi to vadilo, naopak jsem ráda, né neprotiřečím si, jen ráda mluvím, píšu, vtipkuju uaaa.
Finíto.
Ne, ještě ne. Takhle příšernou blogerku ještě nikdo jakživ nečetl, coo? No tak si trhněte lopatkou, žijem v demokracii.
Výsledek obrázku pro optický klam